Poděbrady

Poděbrady jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk. Město se nachází v úrodné polabské nížině na řece Labi, necelých 50 km východně od Prahy u dálnice D11. Leží v nadmořské výšce 184–190 metrů. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km².

Poděbrady

Poděbradský zámek

V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby mladého paleolitu. Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný hrad, postupně přebudovaný v dnešní zámek. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili na město. V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř Jiří Sina. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících desetiletích se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí.

Zdejší městská památková zóna, vyhlášená v roce 1992, chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami.

Poděbrady – poloha města

Město leží v rovinaté krajině polabské nížiny, která je málo zalesněná a intenzivně zemědělsky užívaná. Město se rozkládá na obou březích řeky Labe a to v nadmořské výšce 184–190 m n. m. V okolí města se nacházejí pouze tři kopce, kterými jsou Oškobrh (285 m n. m.), Chotuc (254 m n. m.) a kopec Sadský (213 m n. m.). Za zdymadlem se nachází slepé rameno Labe zvané Skupice (pozůstatek toku Labe před regulací) a dále směrem na Libici nad Cidlinou je národní přírodní rezervace Libický luh, jež je pozůstatkem lužných lesů, které byly v minulosti v celé oblasti. Větší lesní celky se nacházejí právě především mezi Libicí nad Cidlinou a Velkým Osekem. Menší lesy pak leží především podél řeky Labe, například les Bor, nacházející se jižně od města.

Libický luh

Libický luh

Polabí má poměrně teplé podnebí. Průměrná roční teplota je zde 9 °C. Jaro začíná poměrně brzy (obvykle v polovině dubna) a zima nastupuje později. Nejstudenější bývá měsíc leden, kdy jsou časté mrazy a inverzní mlha. Trvalejší sněhová pokrývka není obvyklá a průměrný roční úhrn srážek je nízký.

V okolí Poděbrad se nachází tyto národní přírodní rezervace a přírodní památky: NPR Libický luh, NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník, PP Písečný přesyp u Osečka, PP Báň, PP Vinný vrch.

Poděbrady a minerální prameny

Bülowův pramenDůležitým mezníkem v historii města byl zejména objev uhličité minerální vody, zvané Poděbradka, při vrtání studny na nádvoří zámku v roce 1905. Místo vrtání s pomocí proutku nalezl německý hrabě Karel Bülow z Bothkampu. Z hloubky 96,7 m pak vytryskl silný pramen kalné železité vody, označovaný dnes jako Bülowův pramen.

Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa) a v roce 1908 byly založeny poděbradské lázně, které měly velký vliv na další rozvoj města.

 

Už 5. června 1908 vysvětil královéhradecký biskup Doubrava budovu Knížecích lázní, založených knížetem Hohenlohe. V červnu 1910 Knížecí lázně odkoupilo město a dalo navrtat další prameny, takže počátkem 20. let tu bylo 12 zřídel a v roce 1930 již 16. Nový ráz města určil zejména architekt a urbanista František Janda, který před válkou vytvořil koncepci rozvoje lázeňského středu v tehdejším secesním slohu. V roce 1919 lázně od města převzala nově vzniklá akciová společnost.

poděbradka pramen

Pramen knížete Philippa Arnošta z Hohenlohe-Schillingsfürstu

Za první republiky se Poděbrady změnily ve významné lázně, které se zásluhou pražského kardiologa profesora dr. Václava Libenského, specializovaly na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí. František Janda v roce 1924 vypracoval urbanistický plán dalšího rozvoje Poděbrad, jejichž lázeňský střed se rozšířil až v železnici (dříve cca 1 km od centra) a založil lázeňský park. Ve městě vznikla řada veřejných budov a počet jeho obyvatel se od počátku století zdvojnásobil.

Významné památky Poděbrad

Dominanty Jiřího náměstí tvoří poděbradský zámek a pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha, patřící k vrcholům české monumentální plastiky 19. století, před jeho branou. Na náměstí stojí také Mariánský sloup z roku 1765, postavený na památku morové epidemie z roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu.

Pomník JIřího z Poděbrad

Pomník Jiřího z Poděbrad

Na Jiřího náměstí navazuje rozsáhlý a v posledních letech rekonstruovaný lázeňský park, který sahá až k nádražní budově z roku 1932. Poděbradské nádraží je jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V samotném centru parku je Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. Vojtěcha Kerharta. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Po obvodu lázeňského parku stojí celá řada významných budov, například vila Kouřimka a Obereignerova vila navržené architektem Josefem Fantou, hotel Tlapák, lázeňský dům Libenský či budova Knížecích lázní.

květinové hodiny Poděbrady

Květinové hodiny Poděbrady

Většina budov na Riegrově náměstí pochází z první třetiny 20. století. Například budova městské spořitelny od Josefa Kerharta.

Funkcionalismus reprezentují též budova zemědělské školy a budova pošty architekta Vojtěcha Kerharta, Újezdní Masarykovy škola a vodárna od Františka Jandy, budova sokolovny od Františka Profta či kostel Církve československé husitské od Josefa Semeráda. V blízkosti lázeňského středu též byla vybudována řada moderních vil a penzionů.

kostel Povýšení svatého Kříže Poděbrady

Kostel Povýšení svatého Kříže Poděbrady

Nedaleko zámku stojí kostel Povýšení svatého Kříže. Na Labi se nachází hydroelektrárna se zdymadlem, navržená poděbradským rodákem Antonínem Engelem. Od roku 2017 je tato stavba národní kulturní památkou. Součástí golfového areálu je dnes budova bývalé Radiotelegrafické stanice s dvojicí stopadesátimetrových stožárů, která je dnes technickou památkou tyčící se vysoko nad okolní krajinou.

Kultura v Poděbradech

V areálu zámku se nachází Divadlo Na Kovárně a také Zámecký biograf, do kterého se vstupuje z prvního nádvoří. Divadlo má kapacitu celkem 233 sedadel. Dlouholetou tradici má Divadelní spolek Jiří, založený roku 1861, který naplno opět obnovil svou činnost po rekonstrukci divadla. Zámecký biograf nahradil původní Městské kino, které bylo v budově Sokola.

polabské muzeum Poděbrady

Polabské muzeum Poděbrady

V budově bývalé školy v ulici Na Dláždění dnes sídlí Polabské muzeum, jehož součástí je v Poděbradech i budova středověkého špitálu Kunhuta s vysokým barokním průčelím, který založila Kunhuta ze Šternberka a památník krále Jiřího z Poděbrad, který je v bývalé hradní kapli a rodné síni krále Jiřího, na druhém nádvoří zámku. Součástí památníku je expozice Bohuslav Schnirch a jeho pomník krále Jiřího a dále dřevěné monoxyly z 10. století. Mimo město je součástí muzea Muzeum Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem, Galerie Melantrich Rožďalovice, Městské muzeum Sadská a Muzeum Královéměstecka Městec Králové.

Městská knihovna Poděbrady sídlí od roku 1930 dodnes v budově renesanční staré radnice na Jiřího náměstí. V prostoru lázeňského parku se nachází komerční Galerie Ludvíka Kuby.

V Poděbradech se pravidelně konají mnohé festivaly a soutěžní přehlídky. Mezi nejvýznamnější patří každoroční Historické slavnosti krále Jiřího, Poděbradské dny poezie, mezinárodní soutěžní přehlídka dechové hudby Evropa hraje Kmocha, divadelní festival mladého amatérského divadla FEMAD, každoroční finále Národního šampionátu mažoretek a další. Na Jezeře se pravidelně koná hudební festival Barvy léta, říjen je ve znamení festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Od roku 2016 se ve městě pořádá Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií Soundtrack Poděbrady.

Soundtrack Poděbrady

Festival Soundtrack Poděbrady

Poděbrady rájem i pro sportovce

Vzhledem ke své poloze v nížinném terénu jsou Poděbrady vhodné pro cykloturistiku a protínají je cyklotrasy č. 0024 (úsek Libice nad Cidlinou-Byšičky, délka 40 km) a č. 0019 (úsek Poděbrady-Nymburk, délka 8 km). Obě stezky jsou ve městě propojeny lávkou. V budoucnu je plánován vznik cyklostezek přímo uvnitř města. Cyklostezky podél řeky Labe, jsou vhodné i pro inline bruslení a jak ve směru do Nymburka, tak směrem k soutoku Labe a Cidliny (zde pokračuje až do Libice nad Cidlinou). Na Skupici byla vybudován naučná stezka, vedoucí lužním lesem až k soutoku Labe a Cidliny.

golfové hřiště Poděbrady

Golfové hřiště Poděbrady

V prostoru lužního lesa se nachází golfové hřiště, které zahájilo provoz v roce 1966. Až do 90. let bylo hřiště devítijamkové a až poté bylo rozšířeno na 18 jamek. Pro koupání slouží přírodní koupaliště na jezeře. Ve městě se nachází dvě fotbalová hřiště, zimní stadion, jízdárna s jezdeckým klubem, skatepark, squashtenisové kurty.V řece a jezerech je možné rybařit.

V letech 2009–2011 se v Poděbradech hrála nejvyšší soutěž v basketbale mužů – Mattoni NBL. Začátkem 70. let se zde hrála nejvyšší soutěž v basketbalu žen, I. liga v podání Slavie VS Poděbrady, družstvo bylo složené výhradně z poděbradských hráček a později I. celostátní liga ve stolním tenisu, oddíl Sklo Bohemia Poděbrady. V Poděbradech jsou dvě fotbalová hřiště, jedno U radiostanice, kde hrála svá utkání Sparta, později Jiskra. Druhé je v Oboře, kde hrál SK Lázně, později Slovan. V roce 1973 došlo ke sloučení pod název Sklo Bohemia Poděbrady. Po roce 1989 byla činnost Slovanu obnovena.

Zajímavosti v okolí města Poděbrad

Nědaleko Poděbrad se nachází obec Libice nad Cidlinou, kde je možné vidět pozůstatky slavníkovského hradiště. U soutoku Labe a Cidliny je možné si prohlédnout zavěšený dálniční most přes Labe, postavený v letech 1985–1989 podle projektu architektů Jiřího Kopřivy a Jindřicha Kaňka.

Slavníkovské hradiště u Poděbrad

Slavníkovské hradiště u Poděbrad

Ve městě se také nachází potok Jamborovka, která pramení v Bažantnici a protéká zahrádkářskou kolonií. V Jamborovce žijí některé pozoruhodné živočišné druhy, jmenovitě listonoh a jiní korýši, plovatka bahenní a obojživelníci. Po hladině se prohánějí slípky zelenonohé či kachny. Na březích roste rákos. Před vtokem do zahrádkářské kolonie vytváří malé jezírko s bahnitým, podmáčeným okolím. Je to významná lokalita výskytu obojživelníků.

zdroj:wikipedia.cz